Stres je fyzická reakce našeho těla na stav nebezpečí. Spouští se v momentě, kdy je toho na nás moc, cítím se pod tlakem, čelím důležitým životním rozhodnutím a změnám, prožíváme disharmonii v vztazích nebo jsme například zavalení prací.
Současná situace po celém světě životu bez stresu zrovna nenahrává. Všudypřítomná omezení, nečekané změny a neustálá nejistota, kam to celé povede, se ve větší nebo menší míře podepisuje na psychické pohodě nás všech.
Jak ale stres reálně ovlivňuje naše fyzické zdraví a jak se s ním můžeme v každodenním životě vypořádat?
Stres a jeho vliv na tělo
Stres není jen nepříjemný pocit, který prožíváme. Jde o fyzický proces, který ovlivňuje celé naše tělo. Ve chvíli stresu se automaticky zatnou naše svaly, zpomalí se metabolismus, zrychlí se dech a krevní tlak. V akutním stresu nás může rozbolet hlava nebo se nám udělat nevolno, při chronickém stresu může ovšem dojít ještě k mnoha dalším zdravotním obtížím.
Dýchací soustava
Náš dech se při stresu zrychluje, je mělký a přiškrcený. U lidí, trpících chronickými dýchacími potížemi (astmatem, COPD, chronickou bronchitidou…) může dojít ke zhoršení existujícího onemocnění. Současně zrychlené dýchání (hyperventilace) může u citlivých jedinců vést ke spuštění panického záchvatu.
Kardiovaskulární soustava
Náhlý pocit ohrožení zrychluje náš tep, zesiluje kontrakce srdečních svalů a představuje tak pro naše srdce velký nápor. Z dlouhodobého hlediska tak může chronický stres vést k vzniku kardiovaskulárních onemocnění, zvyšovat krevní tlak, zvyšovat riziko infarktu a mrtvice.
U žen se vliv stresu na kardiovaskulární zdraví liší před a po menopauze. Před menopauzou hladiny hormonu estrogenu působí jako “ochranný štít”, který pomáhá se se stresem lépe vypořádat a zároveň snižuje sílu jeho negativní účinků. Po menopauze ale hladiny estrogenu klesají a riziko kardiovaskulárních onemocnění v souvislosti se stresem se zvyšuje.
Trávicí soustava
Naše střeva obsahují miliony neuronů, které neustále komunikují s našim mozkem. Stres tak významně ovlivňuje naše trávení, může způsobovat nadýmání, křeče, průjmy nebo naopak zácpy. Podobně to funguje i obráceně - změny v rovnováze střevních bakterií ovlivňují zdraví a rovnováhu v našem mozku, což může vést k změnám nálad a emocionálním výkyvům.
Chronické vystavení stresu navíc může vyústit v závažnější zdravotní obtíže, jako je např. syndrom dráždivého tračníku.
Stres a hubnutí
Při stresu naše tělo produkuje hormon kortizol, který má za úkol náš udržovat ostražité vůči hrozícímu nebezpečí. Pokud stres zažíváme opakovaně, hladina kortizolu v krvi zůstává zvýšená a způsobuje větší chuť k jídlu, časté chutě na sladké, vyšší riziko přejídání a s tím související nechtěné přibírání.
Kortizol současně snižuje množství testosteronu a může tak způsobovat ztrátu svalové hmoty, která je nezbytná pro správné držení těla, svobodný pohyb a také pro rychlejší spalování přijaté energie.
4 tipy proti zmírnění stresu v každodenním život
Udělejte si pořádek ve svých úkolech
Zahlcení úkoly a prací je významným zdrojem stresu. I když nás občas láká své úkoly posunout, hodit si nohy nahoru a odložit práci na neurčito… když konečně její čas přijde, dostáváme se do velkého tlaku. Jakékoliv úkoly, týkající se práce, domácnosti i osobních záležitostí si proto vždy přehledně zapište a postupně odškrtávejte. Kromě toho, že je nebudete muset nosit jen v hlavě, získáte také dobrý pocit sami ze sebe a z vaší odvedené práce.
Vytvořte si ranní a večerní rutinu
Sestavte si svůj neměnný ranní a večerní rituál, při kterém se uvolníte, načerpáte energii a věnujete čas jen sami sobě. To, že si před den najdete chvíli, kterou nijak neovlivní vnější změny, vám dodá to pocit jistoty a stability i v náročných obdobích. Tipy, co do své rutiny zařadit najdete v tomto článku.
Využijte sílu svého dechu
Dech je skvělým pomocníkem, jak akutní chvilky stresu zmírnit a náročné situace zvládat s větší lehkostí. Uvědomte si, kdy během dne dýcháte mělce a zrychleně a svůj dech vědomě zpomalujte a prohlubujte. Soustřeďte se vždy na delší výdech než nádech - pomůžete tak aktivovat parasympatický nervový systém a navodit v těle pocit klidu a uvolnění.
Uvolněte své tělo při progresivní svalové relaxaci
Stres je fyzická reakce. Pouhé povrchové “pozitivní myšlení” tak nemusí být vždy účinné a mnohem efektivnější může být nepříjemný tlak uvolnit skrz tělo. Skvěle to umí například progresivní svalová relaxace podle E. Jasobsona.
Pohodlně si lehněte na záda, chvíli se nalaďte na své tělo a svůj dech, a poté začněte zatínat a uvolňovat postupně každý kousek svého těla. S nádechem zatněte pěsti a s výdechem uvolněte, s nádechem zatněte svaly paží a s výdechem uvolněte… a takto pokračujte s celým tělem. Vnímejte přitom změnu mezi stavem zatnutí a povolení a pozorujte, jak je vaše tělo stále klidnější a uvolněnější.
