Že dlouhodobý stres neprospívá našemu zdraví a psychické pohodě, je známá věc. Jak ale ovlivňuje hubnutí a jak může překazit veškerou tvrdou dřinu při cestě za vysněnou postavou?
Co je stres?
Často pod slovem "stres" skrýváme mnohé další emoce. Co ale vlastně stres je? Zjednodušeně řečeno jde o přirozenou reakci našeho těla na stav nebezpečí - ať už reálné nebo vymyšlené v naší hlavě. V minulosti nebezpečí představovalo boj o přežití, hledání potravy či útěk před divokou zvěří. V dnešním světě stres pochází z úplně jiných zdrojů, ale není jich o nic míň.
Krátkodobý stres může být pozitivní - dodává nám energii, rychlost a ostražitost a dokáže nás ochránit před skutečným nebezpečím. Pokud je ho ale příliš, může vést paradoxně (mimo jiné) ke zhoršenému soustředění, problémům s pamětí, nespavosti, rozvoji úzkosti a deprese. Kromě toho se negativně podepisuje i na našem fyzickém zdraví - narušuje správné trávení, oslabuje imunitní systém, způsobuje chronické kožní nemoci (akné, ekzémy) i výkyvy váhy.
Proč ze stresu jíme
Během stresu se v těle začne vylučovat hormon kortizol. Ten zvyšuje chuť k jídlu, a může tak vést k vyššímu dennímu přijmu kalorií, než jsme měli původně v plánu. Nejčastěji v nás vyvolává chuť na sladká, slaná a tučná jídla, takže raději sáhneme po chipsech nebo čokoládě, než abychom snědli připravenou zdravou večeři.
Zvýšená hladina kortizolu vede také k nižší produkci hormonu testosteronu, který je odpovědný za budování svalů, správnou funkci reprodukčního systému a pevné kosti. V souvislosti s hubnutím tak může způsobit úbytek svalů a tím pádem tělo začne spalovat méně kalorií.
V neposlední řadě kortizol způsobuje zpomalení metabolismu, což ztěžuje redukci váhy.
Toxický tuk
Chronický stres způsobuje nejen nabírání na váze, ale ovlivňuje také, kde se tuk na těle bude ukládat. Má tendenci směřovat do břišní oblasti a zvyšuje ukládání tzv. viscerálního tuku. Oproti podkožnímu tuku, viscerální tuk se nachází hlouběji a obaluje důležité vnitřní orgány (srdce, játra, ledviny...). Výrazně tak zvyšuje riziko infarktu, mrtvice, srdečních onemocnění a cukrovky 2. typu.
Stres a nedostatek spánku
Dlouhodobý stres často způsobuje nespavost a zhoršenou kvalitu spánku. Spánková deprivace zpomaluje metabolismus a hubnutí tak činí náročnějším. Nehledě na to, že pokud jsme rozmrzelí z nevyspání, nemáme dostatek energie ani vůle, dodržovat své zdravé návyky. Častěji tak tíhneme k emočnímu jezení, jíme nevhodné potravinám a vynecháváme cvičení.
Zásady boje proti stresu
Vyhraďte si každý den čas na sebe
I během nabitého dne si najděte si alespoň pár minut na relaxaci - ať už je jí čtení, procházka v přírodě nebo sledování oblíbeného seriálu.
Věnujte pár minut denně dechovým cvičením.
Náš dech má úžasnou schopnost ovlivňovat naši psychiku. Nejen ve chvílích stresu a přehlcení prací, zkuste vědomě prohloubit a zpomalit svůj dech a vnímejte reakci vašeho těla. S pravidelným cvičením dechových technik se naučíte stresové situace mnohem lépe zvládat a nenecháte se jimi pohltit.
Spěte alespoň 7-8 hodin.
Ať už to zní jakkoliv nereálně, pokuste se ze spánku udělat svou prioritu. Alespoň půl hodiny před spaním odložte mobil, počítač a vypněte televizi, aby vás nic nerušilo. Zatáhněte také závěsy a, pokud je to možné, o trochu snižte teplotu v místnosti. Nejkvalitnějšího spánku dosáhnete v naprosté tmě a mírném chladu.
Zařaďte do stravy hořčík.
Hořčík je známý jako antistresový minerál. Pomáhá nám se uvolnit, redukuje úzkost, zlepšuje spánek a snižuje zvýšený krevní tlak, který je se stresem spojený.