Středomořská strava je často dávaná jako vzor zdravého stravování. Je prospěšná pro udržování optimální váhy, podporuje zdravé srdce a předchází vzniku cukrovky 2.typu. Co je na ní tak výjimečného, a jak jí inspirovat i ve svém jídelníčku?
Co je středomořská strava
Při slově středomoří si můžeme vybavit všechny dobroty, které jsme ochutnali na svých dovolených v Řecku, Itálii. Těstoviny, pizzu, gyros pitu, víno… Skutečná tradiční středomořská kuchyně je ale úplně o něčem jiném. Když se v souvislosti se zdravou stravou zmíní středomoří, naráží se obvykle na stravování obyvatel Kréty, pevninského Řecka a jižní Itálie zhruba v 60. letech minulého století. Tato oblast tehdy patřila mezi místa s nejnižší mírou chronických onemocnění a nejvyšší průměrnou délkou života na světě.
Tradiční středomořský jídelníček se skládal zejména z lokálního ovoce a zeleniny, luštěnin, ořechů, olivového oleje, mořských plodů a tradičních mléčných výrobků bez jakýchkoliv umělých přísad.
Hlavní prvky středomořské stravy
Lokální “čisté” potraviny
Středomořské stravování není jen o samotném jídle, je to celý životní styl, který odráží kulturu této oblasti. Důležitou součástí stravování je tak domácí vaření a příprava pokrmů z kvalitních lokálních surovin. Středomořský jídelníček pracuje se základními potravinami, namísto vysoce zpracovaných potravin a polotovarů, které našemu tělu spíše škodí.
Převážně rostlinná strava
Přestože svou roli ve středomořském jídelníčku hrají mořské plody a mléčné výrobky, hlavní část tvoří čerstvá a tepelně upravená zelenina a ovoce, luštěniny, ořechy, semínka a celozrnné obiloviny.
Kromě typické zeleniny a ovoce (citrusy, hrozny, datle, fíky, broskve, rajčata, brokolice, mrkve, okurky) je velmi významná (i divoce rostoucí) listová zelenina jako např. rukola, špenát, mangold nebo šťovík.
Olivy a olivový olej
Itálie, Španělsko a Řecko patří mezi tři největší producenty olivového oleje na světě a olivový olej patří mezi neodmyslitelnou součást jídelníčku v této oblasti.
Panenský olivový olej obsahuje hromadu antioxidantů, které tělo chrání před oxidačním stresem, a tím před vznikem mnoha onemocnění a předčasným stárnutím organismu. Je zdrojem omega-3 a omega-6 mastných kyselin a jeho zvýšená konzumace není spojena se vznikem nadváhy, takže je vhodný i pro redukční jídelníček.
Kromě toho má olivový olej protizánětlivé účinky, působí na zdraví kardiovaskulární soustavy a může snižovat riziko cukrovky 2. typu.
Celozrnná pšenice
Pšenice má v posledních letech špatné jméno. Čím dál víc lidí se jí vyhýbá, a to nejen z důvodu celiakie a alergie na lepek. Často ji bereme jako potravinu s prázdnými kaloriemi, která způsobuje jen přibírání na váze a nedodává našemu tělu žádné potřebné živiny.
Je ale pšenice a pšenice. V tradičním středomořském jídelníčku mají zastoupení především celozrnné nerafinované druhy pšenice, např. pšenice dvouzrnka. Tato odrůda pšenice se dříve používala i u nás, ale v 6. století byla postupně vytlačená nově vyšlechtěnou pšenicí setou.
Oproti ní ale dvouzrnka…
- má až od 12 % více bílkovin
- je lehce stravitelná
- pomáhá regulovat hladinu cholesterolu v krvi
- vyvolává menší riziko alergických reakcí
Probiotické mléčné výrobky
Z mléčných výrobků jsou významné například řecký jogurt a sýr feta. Tradiční feta se vyrábí z ovčího nebo kozího mléka, které oproti kravskému napomáhá lepšímu vstřebávání minerálních látek a obsahuje více prebiotik. Společně s řeckým jogurtem jsou tyto výrobky skvělým zdrojem probiotických kultur, které podporují zdravý střevní mikrobiom.
Bylinky
Namísto velkého množství soli, kterým jsme občas zvyklí jídla dochucovat, středomořská kuchyně spoléhá na čerstvé a sušené bylinky. Ty nejen pokrmům dodávají tu správnou chuť, ale současně podporují i správné zažívání.